Začalo to vlastně tím, že nám zavřeli univerzitu. Já jsem tedy hned ten den odjela zpátky domů. A doma jsem až do teď, protože jsem v Olomouci opustila byt, abych nemusela zbytečně platit nájem.
První dny se to zdálo fajn. Začala jsem dokoukávat spousty seriálů, začala jsem cvičit a i vařit zdravěji. S bráchou jsme stihli zkouknout sérii Avengers.
Potom ale už bylo jasné, že to nebude jen tak na krátko, takže jsem malinko začala panikařit ohledně školy a praxí, které jsme měli mít v květnu a které nám byly zakázané. Pak ale profesoři začali taky chápat, že to nebude jen tak a snažili se nám ukončení předmětů co nejvíce ulehčit. Nikdy jsem nenapsala tolik seminárek, jako teď.😃 Ale bylo to určitě lepší, než kvůli každému předmětu jet do Olomouce na test nebo pohovor. Takže jsem se začala hodně soustředit zpátky na školu.
Po uvolňování jsem jezdila na pár výletů. Například mohu doporučit zámek Nové Hrady, Toulovcovy maštale nebo přehradu Les Království.
No a s uvolňováním přišla i povolení pro vysoké školy, takže jsem byla už na dvou zkouškách v Olomouci a zatím úspěšných. Čekají mě ještě 3 zkoušky, tak držte palce, aby to dopadlo dobře.
A teď k tomu, co jsem si za tu dobu doma uvědomila. Došlo mi vlastně kolik věcí jsem dříve brala jako samozřejmost. Zajít si s kamarádkou sednout na víno, do kina nebo ke kadeřnici. Byla pro mne vzácnost zajít si na procházku nebo jen na rychlý nákup do obchodu. Osobní schůzky s nejbližšími jsme nahradili voláním přes FaceTime.
Hrozně zvláštní pocit jsem prožívala, když jsem koukala ven z okna a všichni měli na sobě roušky. Chválím, že to většina lidí dodržovala. Myslím to spíš tak, že jsem cítila úzkost a strach z toho kam naše Země spěje. Uvědomila jsem si, že je potřeba se o naši Zemi starat. Jako třeba třídění odpadu a používání méně plastů. Bylo by moc fajn, kdyby si tento fakt uvědomil každý z nás nebo se nad tím alespoň zamyslel.
Doufám, že jste karanténu přežili ve zdraví a že se teď vracíte úspěšně do normálu.
S láskou Karolína ❤️
Žádné komentáře:
Okomentovat